"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

Moje povídka - Live is bitch

23. ledna 2018 v 15:21 | The Lazy Cat |  • Mé povídky
Jak jsem tu již dříve psala, rozhodla jsem se publikovat tu nějaké mé výtvory, které jsem psala již před nějakou dobou a nyní je upravila k obrazu svému. Toto je první výtvor, který jsem se rozhodla uvést na světlo světa právě zde. Proto budu ráda, za každou radu, kritiku i komentář. Užijte si povídku Usmívající se


Live is bitch

"Jsem těhotná, konečně!" vřískla jsem radostí a skočila svému příteli Radkovi okolo krku.
"Konečně, už jsem nedoufal!" pošeptal mi do ucha a schoval mě ve své náruči, cítila jsem se jako v nebi.
Tak dlouho jsme se pokoušeli o dítě, je mi sice dvacet šest, ale dodělávám si školu. Jsem ve druhém ročníku vysoký školy zaměřený na novinařinu. Mému příteli je o pár víc, je mu třicet dva, ale už nám to dost klape. Slíbili jsme si, že se vezmeme hned, jak ukončím školu. Žijeme spolu už dva roky, ale dítě nechtělo a nechtělo přijít. Vím, že zvládnu jeho i dítě, moc jsme si ho oba přáli a to co nejdřív. Abychom byli, jak se říká moderní rodiče. Jenže teď teprve začalo to pravé peklo. Ranní nevolnosti jsou strašný, navíc je mi blbě i ve škole. Je léto, dusno v učebnách a tak.
Radek pracuje v jedné reklamní agentuře a z jeho platu žijeme zatím oba. I když je pravda, že před měsícem a půl jsem měla brigádu, ale kvůli těhotenství jsem jí pustila. Když jsem se konečně dostala domů, nikdo tam nebyl, normální. Najedla jsem se a rozvalila se na postel. Vyrušil mě bohužel domovní zvonek.
"Dobrý den, nesu vám dopis!!!" usmál se na mě pošťák a já mu úsměv oplatila. Neměla jsem důvod se mračit, mám všechno, co si může jenom ženská přát - přítele, dům, lásku, dítě. Hlavně tu lásku. Vrátila jsem se na postel a uvelebila se tak dokonale, že mě vzbudil až příchozí Radek.
"Ahoj, miláčku, jsi tu?" zvolal hned ode dveří.
"Jo, jsem v posteli!" odpověděla jsem a chtěl vstát, ale ostrá bolest mě vrátila zpátky na postel.
"Radku, pojď sem, prosím!" zavolala jsem ho hned, bála jsem se o dítě. Jakmile mě uviděl a všiml si zakrváceného prostěradla, pochopil a zavolal sanitku.
"To bude v pořádku, neboj se!" utěšoval mě celou cestu do nemocnice, ale bylo vidět, že i on se bojí. Tam mi udělali spoustu vyšetření a nakonec přišel doktor a vynesl ortel našeho dítěte.
"Máte vysoce rizikové těhotenství, musíte být naprosto v klidu, ven ano, ale na krátké procházky, jinak je vysoká pravděpodobnost, že o něj přijdete!" vybalil na mě a mě se mihly před očima hvězdičky, teď když se nám konečně poštěstí dítě, můžeme o něj přijít, to není možný. Doma mě Radek položil na postel a začal obskakovat. Připadala jsem si jako princezna, ale bylo mi dobře, nic mě nebolelo a tak to vypadalo, že to bude v pořádku. Ale jen do té chvíle, než se začal Radek vracet z práce čím dál déle a já byla skoro pořád sama doma. Říkal, že musí dělat přesčasy, aby náš uživil. Školu jsem si odložila a po porodu budu po nějaké době pokračovat, až dítě trochu vyroste. Dokonce jsem začala vybírat jméno.
"Radku, hele, vybírala jsem jména, kdyby to byl kluk, tak Tomáš, a když to bude holčička, tak Michalka? Co ty na to?" dožadovala jsem se odpovědi.
"Co, cože, no, tak třeba." zakončil to Radek. Poslední dobou je pořád zamlklý. Už jsem mu to chtěla vyčíst, když se rozječel zvonek. Radek šel otevřít.
"Patriku, co tady děláš!" vyjel na svého bratra. Chtěl na něj znovu vyjet, ale když jsem se objevila ve dveřích, zmlknul. "Patriku, ahoj, pojď dál, co se stalo??" zeptala jsem se, Radek se s bratrem měli docela rádi, ale pak se pohádali a skoro rok a půl se neviděli. Dost mě překvapilo, že se tu objevil.
Dovedla jsem ho do kuchyně a on se hned rozpovídal o tom, co se mu stalo. Jeho přítelkyně ho vyhodila z jeho bytu a on proti tomu nemůže nic dělat, nechal ho přepsat na ní, protože jí bláhově věřil, ale pozdě zjistil, že je to blbost. Jenže teď nemá kde bydlet a peníze na nový byt nemá. Sice pracuje, ale tolik peněz najednou nesežene. "Tak zůstaň u nás, že jo Radku, jak dlouho budeš chtít!" navrhla jsem mu.
"Jasně, jsi brácha, nenechám tě na ulici." přikývnul Radek, i když nejspíš ne zrovna dvakrát rád. "Díky moc." děkoval Patrik.
Ukázala jsem mu jeho pokoj a on skoro okamžitě usnul. Vlastně jsem chtěla jít taky spát, chuť mluvit s Radkem mě nějak přešla. Zalehla jsem do postele a po chvíli usnula, poslední dobou, jak jsem těhotná a hlavně jak jsem doma, je mi hrozně smutno. Z postele jsem se vyhrabala až okolo poledne. Hned mi oči utkvěly na hromádce na gauči. Aha, Patrik včera přijel. Po tom, co jsem se umyla a trochu najedla, se objevil se ve dveřích rozcuchaný Patrik.
"Dobrý ráno, co si dáš k jídlu?" pozdravila jsem ho a zároveň se optala, co si dá. Chvíli na mě poulil krásný modrý oči a pak uhnul. "Já si něco vezmu, jdi si lehnout." odpověděl neurčitě a uhnul od dveří.
Poslechla jsem a pustila si televizi, u níž mě napadlo, že bych mohla jít procházkou naproti Radkovi. Za chvíli by měl jít z práce. Jak mě napadlo, tak se stalo, během pár minut jsem byla připravená. Jakmile se přede mnou otevřely hlavní dveře od domu, vnikla mi do nosu vůně nevídané síly. Šla jsem pomaloučku po chodníku a došla skoro až do centra, ale na Radka jsem nenarazila. Otočila jsem se a šla zpátky, nejspíš má zase přesčas. Doma bylo příjemněji, venku bylo docela dost velký teplo. Radek přišel až okolo osmý večer.
"Kdes byl tak dlouho, měla jsem strach!" vyjela jsem na něj ve dveřích. "V práci." odpověděl klidně a odstrčil mě. To jsem nečekala a málem upadla na zem, naštěstí mě podepřel Patrik, který se tam vzal nevím odkud.
"Brácha, dávej bacha, je těhotná!" osočil se na něj, ale já na něj koukla tak, aby pochopil, že se nechci hádat. Radek to přešel jen tak ani nemukl. Najedl se a šel k televizi, nechápala jsem ho, když v tu chvíli mi zazvonil mobil.
"Prosím, haló, kdo je tam!" ptala jsem se toho na druhý straně a jelikož bylo číslo neznámé. "Tady Petra, znáte Radka?" ozvalo se najednou na druhém konci.
"Jo znám, proč? " ptala jsem se neznámé.
"Jen tak, nashledanou!!!" položila to.
Byla jsem úplně mimo, nejspíš někdo z práce, ale proč volal mě a ne jemu? Kde vůbec vzala číslo? V hlavě mi vířili otázky s velkými otazníky, ale já na žádnou nedokázala odpovědět. Měla jsem sto chutí to na Radka hned vybalit, ale jak tam seděl a spal, bylo mi ho líto. Já se na něj zlobím a on zatím vydělává peníze pro mě a naše dítě. Vzbudila jsem ho a poslala ho spát, vypadal unaveně. Šla jsem se kouknout na zprávy, šli tam zrovna regionální zprávy a dokonce z našeho regionu. Najednou se tam objevila moje bývalá kamarádka Petra s Radkem po boku a nejen po boku, byli opravdu spolu, drželi se za ruce a objímali se.
Najednou mnou projela vlna smutku. Tak to ona mi volala! Jak mi to on mohl udělat? Od ní je to jasný, už mi takhle zničila dva vztahy! Proč ona má štěstí a já smůlu? Ale jak dlouho jsou spolu? Radek nebyl v práci, ale s ní? Jak dlouho to s ní táhne? Tohle nemůže být pravda, během chviličky jsem strčila kazetu do videa a nahrála tu reportáž. Vlítla jsem jako uragán do jeho pokoje a bez milosti ho vzbudila.
"Co je, nech mě spát, ráno musím do práce." zahuhlal a chtěl spát dál, ale já mu to nedovolila, stále se ve mně vařila krev. Za ruku jsem ho vytáhla ven, posadila ho před televizi a spustila video. Nejprve koukal jenom na jedno oko, ale když zpozoroval sebe a Petru na pozadí, zblednul.
"Co mi k tomu řekneš?" vydechla jsem a čekala, co se bude dít. 3
"Víš, ona se mnou čeká dítě, měl to být úlet, ale ona mě potřebuje, promiň mi to." řekl naprosto klidně a já v tu chvíli měla chuť ho zaškrtit.
"A co naše dítě?" zeptala jsem se přiškrceně, když mě přešla prvotní zlost.
"Neboj se, postarám se o vás, jenom s vámi nebudu." zakončil to a odešel spát, jakoby se nic nestalo. Ještě v šoku jsem si lehla na postel a snažila se usnout, ale nešlo to. Ráno jsem slyšela, jak Radek odchází do práce, ale ani se za mnou, jak to vždy dělal, nestavil a nedal mi pusu. Asi o hodinu později vstal Patrik.
"Dobrý ráno, panebože, co se ti stalo, jsi v pořádku?" začal vyzvídat, když mě viděl na posteli, asi jsem musela mít fakt ránu. Bez nálady jsem kývla směrem k videu a pustila mu včerejší nahrávku. Postupně si musel sedat, a když se na obrazovce rozlila černota, vypadlo z něj jenom: "Ten hajzl!!!".
I přesto mě to hrozně mrzelo, proč zrovna já musím mít takovou smůlu. V tu chvíli mě Patrik objal, což jsem vůbec nečekala, ale docela mi to pomohlo.
"Patriku, já nevím, co mám dělat, on mě asi chce opustit, protože s Petrou čeká dítě." svěřila jsem se mu, ale s jeho odpovědí jsem nečekala.
"On je takový, znám ho, ale já mu to vždycky říkal, že na to dojede. Nech ho být, je hloupý, já se o tebe postarám, jsem přece jeho starší brácha a nesu za něj zodpovědnost." prohlásil pevně a nebyl v tom ani náznak vtipu.
Vyvalila jsem oči a zírala na něj. "To přeci nejde, nemůžeš napravovat cizí chyby, to nejde, máš svůj život a já do něj nepatřím!" vymlouvala jsem mu to. To přeci nejde, aby se staral o Radkovo dítě, když není jeho a já ho pořádně znám teprve pár dnů.
Otočila jsem se, v koupelně se oblékla a vyšla do ulic. Byla jsem tam volná, až jsem zabloudila do parku. Cítila jsem se krásně svobodně a volně, jakoby moje bolest odplula spolu s horkým vzduchem. Pomalu jsem si pohladila bříško, které se pomalu začínalo vydouvat. Proč to dítě má trpět za otce, nemůže za to, jo Patrick, to by byl otec, ale není to můj přítel. Bojím se toho, že ho miluju. Mám k němu čím dál blíž, když jsem ho viděla před pár lety naposledy, měla jsem k němu silný vztah, ale vybrala jsem si Radka, protože mi přišel hodnější a milejší a že se ke mně choval líp.
Jenže Patrick dospěl a stal se z něho chlap, jak má být. Ale nemá cenu plakat nad rozlitým mlíkem, musím jít dál i bez chlapa. Zvedla jsem se z lavičky a zamířila zpátky. Začínalo se stmívat a mě začalo být chladno. Když jsem otevřela dveře bytu, ovanula mě vůně palačinek.
"Co si to kuchtíš?" načuchla jsem mu k pánvičce.
"Palačinky, dej si se mnou, prosím." šaškoval jako malé dítě. On je přece jenom milionkrát lepší než Radek, jak jsem to mohla přehlédnout.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama